Zeleň - veškerá nelesní zeleň je chráněna zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Péčí o lesy, jejich zachování a obnovu
řeší zákon č. 289/1995 Sb. lesní zákon.
Za jakých podmínek můžeme kácet stromy a keře? Ke kácení je potřeba mít písemné povolení
orgánu ochrany přírody. Pokud se nejedná o území národních parků, povolení vydá magistrát / městský / obecní úřad.
Povolení ke kácení není nutné u fyzické osoby za těchto podmínek:
- stromy nedosahují ve výšce
- nejde o památné stromy, břehové porosty či zeleň podle liniových staveb ( železnic, silnic, elektrického vedení a pod.)
- stavem dřevin je bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí škoda značného rozsahu.
Co dělat, když:
Ničí někdo veřejnou zeleň? - Při nutném okamžitém zásahu volejte policii. V ostatních případech volejte OŽP magistrátu,
městského či obecního úřadu.
Chystá se někdo pokácet zdravý strom? - Může jít o povolené kácení. Ten kdo kácí, musí mít u sebe toto povolení.
Kácení ( i povolené ) může na místě zastavit policie, Stráž přírody nebo ČIŽP.
Kdo provede odborně posouzení zdravotního stavu stromu? - Kontaktujte Český svaz ochránců přírody, rádi
Vám nejbližšího odborníka doporučíme. Pokud je na posudek „ potřeba kulaté razítko " najděte si soudního znalce na
http://portal.justice.cz, odkaz ministerstvo spravedlnosti, odkaz evidence znalců a tlumočníků.
Máte podezření, že byl nelegálně pokácen strom?- Napište stížnost ČIŽP. Nejlépe uděláte, když zároveň kácení
zdokumentujete fotografiemi, poznamenáte si SPZ aut pracovníků, kteří kácení provádějí atd.
Kdo se zabývá odborným ošetřením stromů? - Český svaz ochránců přírody uděluje certifikaci firmám, které při
ošetřování stromů postupují v souladu s požadavky ochrany přírody. Jejich seznam najdete na stránkách www.arborista.cz
Kontakty na dobré místní firmy Vám určitě prozradí na OŽP nebo AOPK.
Nelíbí se Vám stromy po nevhodné úpravě? - Stěžujte si na OŽP příslušného magistrátu, městského či obecního
úřadu. Sežeňte si posudek odborníka ( viz výše ).
Chcete sami vysadit dřeviny na veřejném prostranství? - Vysazovat dřeviny lze výhradně se souhlasem vlastníka
pozemku, v případě veřejných prostranství tedy většinou obce.
Jakým způsobem lze vyhlásit strom za památný strom? - Zjistěte základní údaje o druhu, obvod kmene ve výši
fotografie. Potom kontaktujte příslušný magistrát, městský / obecní úřad, či správu jednotlivých území CHKO / národních parků.
Trápí vás zanedbané veřejná prostranství? - Obraťte se na příslušný magistrát, městský či obecní úřad.
Nelíbí se Vám stav břehových porostů? - Obraťte se na správce toku. Jméno správce zjistíte na příslušném městském
či obecním úřadě.
Vypaluje někdo trávu? - Jde o zakázanou a nebezpečnou činnost, proto volejte hasiče nebo policii.
Kdo se stará o lesy? - Největší plocha lesů je ve vlastnictví státu. Tyto lesy spravuje státní podnik Lesy ČR. Lesy však mají
několik tisíc dalších vlastníků. Kdo je vlastníkem konkrétního lesa lze zjistit na příslušném katastrálním úřadě. Poradit Vám také
mohou na Magistrátu, městském / obecním úřadu.
Je kácení v lese legální? - Každý les má mít vytvořen Lesní hospodářský plán ( LHP ), případně lesní hospodářskou osnovu
( LHO ). V nich je stanoveno, kdy a za jakých podmínek může být les kácen. Zda je příslušné kácení v souladu s LHP / LHO je pro
laika obtížně zjistitelné. Pomoci může odbor státní správy lesů na příslušném magistrátu, městském či obecním úřadu. Pokud jsou
při kácení nadměrně poškozovány jiné porosty či cenné biotopy - prameniště, tůně, louky atd. kontaktujte ČIŽP.
Zvířata - Zvířata žijící volně v naší přírodě i zvířata užitková či společenská, žijící v zajetí, nám zpravidla přinášejí mnoho radosti
a potěšení. A i když tomu tak výjimečně zrovna není, nemůžeme si s nimi dělat co chceme. Legislativně ochranu všech obratlovců
zabezpečuje zákon č. 246 / 1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání. Zákon č. 114 / 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny chrání volně
žijící živočichy.
Co dělat, když:
Jste svědkem týrání zvířat? - Při nutnosti okamžitého zásahu volejte policii, jinak případ písemně oznamte příslušnému
magistrátu, městskému či obecnímu úřadu a SVS.
Co dělat, když najdete opuštěného psa či kočku? - Volejte městskou / obecní policii, magistrát, městský / obecní úřad.
Co dělat, když najdete poraněného živočicha volně žijících druhů? - Ihned volejte záchrannou stanici pro handicapované
živočichy a sdělte ji podrobnosti. Dále se řiďte jejich radami.
Kdy ptačí mládě potřebuje lidskou pomoc?
- je-li viditelně zraněné nebo nemocné, podchlazené nebo promoklé
- jsou-li v blízkosti mrtví rodiče či sourozenci
- je-li již opeřené, ale v bezprostředním ohrožení (auta, psi, kočky, malé děti, atd.) a nelze-li ho v okruhu cca 10-ti metrů umístit mimo
toto nebezpečí (např. na strom)
- je-li neopeřené ptačí mládě ( holátko ) mimo hnízdo a nelze-li ho tam vrátit
- je-li mládě nekrmivého ptáka ( kuře bažanta, koroptve nebo křepelky, kachně, house, mládě labutě) osamocené a nikde nejsou vidět jeho rodiče
Pokud je jedna z těchto podmínek splněna, ptáče potřebuje pomoc. Volejte nejbližší záchrannou stanici.
PTAČÍHO MLÁDĚTE SE MŮŽETE DOTÝKAT, JEHO RODIČE VÁŠ PACH NEUCÍTÍ, PROTO NEHROZÍ NEBEZPEČÍ , ŽE BY SE O NĚJ NEPOSTARALI !!!
Kdy savčí mládě potřebuje lidskou pomoc? - Mnoho savčích mláďat vypadá na první pohled opuštěné, ale opuštěná nejsou!
V žádném případě se nedotýkejte např. mláďat zajíců či srn, která v klidu leží a nehýbají se! Jsou zdravá a čekají na svou matku.
Pokud se jich dotknete, matka je nepřijme. Pomoc záchranné stanice potřebují pouze ta mláďata, která zmateně pobíhají a vydávají
hlasité zvuky. Dále mláďata viditelně zraněna či ta, kterých se dotkl člověk. Pomoc vždy potřebují mláďata stromových savců ( veverka,
plch ) nalezená na zemi či mláďata ze zničených hnízd ( ježek, kuna,...). Vždy před tím, než se rozhodnete zakročit, volejte o radu na záchrannou stanici.
Našli jste na podzim malého ježka? Aby ježek přežil zimu, musí mít na konci listopadu hmotnost nejméně 600g. Ježek roste rychle,
takže má-li na začátku září více než 200g. a začátkem října více než 350g., pomoc nepotřebuje. Je-li menší, můžete se pokusit se o něj
přes zimu postarat sami ( návod najdete na webových stránkách ČSOP -„ ježek a lidská péče"www.csopvlasim.cz/stanice/rady/jezci.php
nebo kontaktujte nejbližší záchrannou stanici.
Hrozí volně žijícím živočichům ze strany člověka bezprostřední nebezpečí? Hrozí zničení ptačích hnízd či netopýřích
kolonií při stavebních úpravách? Padají zvířata do stavebních výkopů ? Hynou při vypouštění rybníka či nádrže ? Je-li potřeba nebezpečí
odvrátit, ihned volejte Stráž přírody nebo ČIŽP. Je-li postiženým živočichům pomoci, volejte záchrannou stanici.
Našli jste uhynulé zvíře? Nedotýkejte se ho. Jak se dále zachovat záleží na mnoha okolnostech. Jde-li o labuť či více mrtvých vodních
ptáků pohromadě, volejte SVS. Jde-li o dravého ptáka, krkavce, vránu či jiného mrchožravého ptáka,mohlo by jít o úmyslnou otravu
( více info viz www.karbofuran.cz ). Zejména, jde-li o více těchto ptáků najednou či leží-li poblíž další mrtvé zvíře nebo jeho část. Okamžitě
volejte ČIŽP - odd. ochrany přírody a telefon projektu České společnosti ornitologické - Volná křídla. Můžete-li, nález a jeho okolí
vyfotografujte, ale nezničte při tom případné stopy. Jde-li o nález jednotlivých uhynulých zvířat běžných druhů, není ho potřeba nikam hlásit.
Pouze pokud je zvíře na veřejném prostranství, oznamte nález magistrátu, městskému či obecnímu úřadu. Pokud je zvíře lovnou zvěří, měli
byste jeho nález oznámit místnímu mysliveckému sdružení.
Chová někdo volně žijící či chráněné druhy živočichů? Kontaktujte písemně policii nebo ČIŽP - odd. ochrany přírody.
Chcete oznámit výskyt chráněného či jinak zvláštního živočicha? Informujte OŽP, AOPK nebo příslušnou správu CHKO /
národního parku.
Nalétávají ptáci do oken? Skleněná plocha se ptákům zrcadlí a pak vidí prostředí za sebou nebo pták sklo nevidí a vidí prostředí za
ním. Nárazem se může zabít. Zabráníme tomu z neprůhledněním skla - pomocím záclon, květin, zavěšením obrázků, nalepením samolepky,
pomalováním skla. Shánět nalepovací siluety dravců je zbytečné. nejsou účinné o nic více než obyčejné samolepky.
Ničí strakapoudi fasády domů? Děje se tak zejména na podzim. Strakapoud je schopný do izolace domu vydlabat obrovské otvory.
Doposud není známo, proč to dělá. Pravděpodobně pouze proto, že ho to baví. Jen občas v těchto otvorech přespává. Co lze proti tomu
dělat? Pokuste se ho zaplašit ( pohyblivý „strašák" vydávající zvuky - zavěšené pásky staniolu, igelitu ve větru, CDéčka, plechovky...).
Způsoby stršení je třeba občas změnit, jinak si ptáci zvyknou. Výjimečně se lze dohodnout s místním kroužkovatelem Národního muzea,
aby ptáka odchytil a vypustil na jiném místě alespoň
Krmit a dokrmovat ptáky v zimě - ano či ne? Jednoznačná odpověď není. Nevhodné je krmení a přikrmování celoroční. Začněte
pozvolna v pozdním podzimu a skončit byste měli zjara. Zejména krmte v době tuhých mrazů. Krmítko je nutné alespoň 1x týdně vyčistit.
Stejně důležité pro ptáky jako krmení je poskytování vody pro pití a koupání, a to i v zimě.
Překáží Vám na pozemku mraveniště lesních mravenců? Lesní mravenci jsou chráněni a mohou Vám být užiteční. Je-li skutečně
nezbytné se mraveniště zbavit, obraťte se na příslušný OŽP nebo správu CHKO / národního parku s žádostí o kontakt na odborníka z
blízkého okolí, který má s transferem mravenišť zkušenosti ( a platnou výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny 114 / 92 Sb.) Radu Vám
poskytne rovněž Český svaz ochránců přírody.
Co dělat s kunou v podkroví obytného domu či chaty? Kuna je hlučná a po čase i dost páchne. Jedinou účinnou obranou je
zaslepit jí všechny i ty nejmenší přístupové cesty do objektu. Ale pozor ! Dělejte to až poté, co se přesvědčíte, že kuna a zejména její mláďata
v objektu nejsou! Pokud nelze přístup kuně omezit, snažte se ji vyhnat. Na každou kunu ale platí něco jiného. Nejlépe asi působí ultrazvukové
plašiče. K zaplašení můžete použít i trus velkých kočkovitých šelem. V ZOO, cirkusech či některých záchranných stanicích požádejte o jejich trus
a rozmístěte ho tam, kde se kuna pohybuje. Kuna se velkých koček bojí, tak je šance, že vezme nohy na ramena.
Máte obavy z roje či hnízda včel, vos nebo sršňů?Ulétlé roje včel nejlépe odstraní místní včelař ( Český svaz včelařů tel.224 934 082 ).
Lze taky zavolat hasiče, ale ti většinou zasahují pouze jde-li o ohrožení životů na veřejném prostranství nebo ve veřejných budovách. Jinak si
vlastníci a uživatelé nemovitostí musí poradit sami a objednat si odbornou firmu. Roj včel neznámého původu bude v každém případě zahuben.
U hnízda vos a sršní se nejdříve ujistěte, zda je jeho likvidace skutečně nutná. Jde o zahrádkářům velmi prospěšný hmyz, který zlikviduje spousty
hmyzích škůdců. Navíc vosy ani sršni samy od sebe na člověka neútočí. Je rovněž dobré vědět, že kromě královny všichni ostatní zahynou. A
nové potomstvo se do původního hnízda nevrací. Pokud je skutečně nutné hnízdo zlikvidovat, kontaktujte odbornou firmu.
Máte na zahradě zmiji? Zmije patří mezi zvláště chráněné druhy a to do kategorie kriticky ohrožený druh. Jakákoliv manipulace s tímto zvířetem
vyžaduje výjimku ze zákona o ochraně přírody. Je velmi plachá a kontaktu s člověkem se většinou vyhýbá. Pokud se zmije u Vás vyskytuje opravdu
často, domluvte se s pracovníky záchranné stanice o jejím případném odchytu a přenesení do nového prostředí.
Jak zlepšit podmínky k životu živočichů na našich zahradách? Mnoho lidí se snaží přilákat živočichy na své zahrady a neví, jak na to
. Přitom stačí málo. Poskytnout jim prostředí, poskytnout jim prostředí kde se mohou bezpečně ukrýt, rozmnožit, najíst a napít. Jak na to vám poradí
Český svaz ochránců přírody na www.zivazahrada.cz.
Kam nahlásit nález ornitologického kroužku či kroužkovaného ptáka? Kontaktujte Kroužkovací stanici Národního muzea. V případě
nálezu kroužkovaného holuba volejte Českomoravský svaz chovatelů poštovních holubů, tel. 723 747 183. ¨
Voda
Bez vody není života. Zdrojů kvalitní pitné vody na celém světě ubývá. Co s tím můžeme dělat my? Kromě šetrného hospodaření můžeme pomoci i
pozorností ke svému okolí. Hospodaření s vodou upravuje zákon č. 254/2001 Sb. o vodách.
Stali jste se svědky havárie, při které došlo k úniku nebezpečných látek ( ropné látky, chemikálie apod.)? Volejte hasiče nebo
policii a ČIŽP.
Zjistili jste neobvyklé znečištění vody v řece, přehradě? Volejte hasiče nebo policii a ČIŽP.
Vidíte někoho umývat automobil ve volné přírodě, zejména v blízkosti rybníků, vodních toků apod.? Zapište si SPZ, barvu, typ vozidla,
datum,hodinu a buď volejte policii nebo ji skutečnost alespoň písemně oznamte.
Co dělat, když někdo vylévá do kanalizace škodlivé látky? Volejte policii, oznamte skutečnost OŽP magistrátu, městského či obecního úřadu.
Uniká voda z prasklého potrubí? Volejte příslušného vlastníka ( vodovody a kanalizace, Veolia...) popřípadě příslušný magistrát, městský či obecní
úřad.
Ovzduší
Byť se čistota ovzduší zlepšuje, přesto je třeba si čisté ovzduší chránit. Ochrana ovzduší je legislativně zakotvena v zákoně č. 86 / 2002 Sb. o ovzduší.
Zdá se Vám, že nějaký komín kouří nadměrně? V případě, že se jedná o tovární komín, volejte ČIŽP. Jedná-li se o rodinný domek volejte příslušný
OŽP magistrátu, městského či obecního úřadu.
Pálí někdo na svém pozemku odpad ( plasty apod.)? Pro rychlé zakročení volejte policii. Jinak případ písemně oznamte příslušnému OŽP magistrátu,
městského či obecního úřadu.
Odpady
Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Už při nakupování mysleme na to, jak předejít zbytečným odpadům a jeho množství minimalizovat. Problematiku
odpadů řeší Zákon č. 185 / 2001 Sb. o odpadech.
Kdo má na starosti kontejnery na velkoobjemový domovní odpad? Příslušný Magistrát, městský či obecní úřad.
Objevili jste někde černou skládku? Ohlaste ji magistrátu, městskému či obecnímu úřadu nebo ČIŽP.
Co vše je nebezpečný odpad a kam s ním?Jsou jimi všechny odpady, které mají některou z nebezpečných vlastností uvedených v zákoně o
odpadech. Zejména jde o jedovaté látky, léky, barvy, elektroniku, baterie, svítidla. Nebezpečný odpad nepatří do normální popelnice! Obyvatelé mohou
bezplatně odevzdat nebezpečné odpady do sběrných dvorů. Na některé nebezpečné odpady někde existují speciální sběrné nádoby ( baterie ) či
je možné je odevzdat i mimo sběrné dvory ( léčiva v lékárnách ).
Co s opuštěným autovrakem? Nahlaste jej policii nebo magistrátu, městskému či obecnímu úřadu.
Veřejný pořádek
Veřejný pořádek a čistota veřejných prostranství jsou naší vizitkou a zároveň nedílnou součástí životního prostředí. Zkusme si ho více všímat a občas
třeba i pomoci.
Míjí Vás auto, jemuž z korby padá nezajištěný materiál? Pomůže nejbližší policista nebo volejte městskou / obecní policii.
Nelíbí se Vám neuklizené chodníky, silnice, propadlé silnice, díry v chodnících? Obraťte se na magistrát / městský či obecní úřad.
Nelíbí se Vám nadměrný chemický posyp silnic a chodníků? Obraťte se na magistrát / městský či obecní úřad.
Nelíbí se Vám, že majitel neuklízí po svém psovi? Kontaktujte městskou / obecní policii.
Stavby
Zdá se Vám, že stavba vzniká bez povolení? Kontaktujte stavební odbor příslušného magistrátu, městského či obecního úřadu.
Obtěžuje stavba okolí nadměrným provozem v době nočního klidu, hlukem nebo prašností? Volejte policii popřípadě hygienickou stanici.
Obtěžuje Vás stavba nepořádkem v okolí? Volejte stavební odbor příslušného magistrátu, městského či obecního úřadu a Stavební úřad.
Jak může občan chránit svoje životní prostředí?
Každý člověk má právo na příznivé životní prostředí a také na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. Zároveň je však povinen k zlepšování stavu životního prostředí přispívat. Každý by měl začít u sebe.
Mysli globálně, jednej lokálně! To opravdu nejlepší, co pro naši Zemi můžeme udělat, je více ji šetřit, využívat méně z jejich zdrojů. Moudrou spotřebou ušetříme nejen přírodu, ale také svoje peníze. Rad, jak ušetřit energii, vodu, jak minimalizovat odpady a používat jen ty prostředky, které neničí přírodu ani při její výrobě ani při likvidaci, bylo napsáno mnoho. Nastal čas, abychom se jimi konečně začali řídit.
