Jdi na obsah Jdi na menu
 


DOMÁCÍ KOMPOSTOVÁNÍ

Více než třetinu odpadků v každé domácnosti tvoří takzvané zelené odpady: zbytky z kuchyně, posekaná tráva či ořezané větve, pytlíky od čaje a podobně. Obvykle končí v koši, v popelnici a nakonec na skládce.

Ale s tím je konec. Teď vám mohou sloužit jako skvělá surovina.
 

Život z odpadků

Takže jak snížit poplatky za popelnice a ještě si vyrobit skvělou živinu do truhlíku? Stačí se přidat k tisícům dalších rodin a postavit si podle našeho návodu domácí kompostér. Může stát v rohu zahrádky i na balkóně v paneláku, nepáchne a má hned několik přínosů:

  • Skvělé hnojivo doma a zadarmo: Kompost můžete použít pro pěstování květin, zeleniny i pokojových rostlin.
  • Nemusíte v zahradnictví kupovat rašelinu: Těžba ničí unikátní přírodní biotop, označovaný za evropskou obdobu deštných pralesů.
  • Méně odpadků na skládce: Takže klesnou i náklady na odvoz popelnic.
  • Méně skleníkových plynů: Tlením zelených odpadků na skládce vzniká metan – skleníkový plyn dvacetkrát silnější než oxid uhličitý.

Žížaly jsou spojenci

Mikrobům a drobným půdním zvířátkům, jako jsou třeba žížaly, dopřejeme ideální podmínky pro to, aby přeměnily organické látky na humus. Stejný proces probíhá běžně v přírodě v půdě, ovšem pomaleji.

Kompost obsahuje především humus, neocenitelnou surovinu. V půdě zadržuje vodu, zachycuje zdraví škodlivé látky a vyrovnává kyselost. Humus i ostatní půdní organická hmota zvyšuje kyprost, soudržnost a vylepšuje počet i skladbu mikrobů v půdě. Snižuje tak nebezpečí eroze; zároveň stimuluje růst a posiluje zdraví rostlin na zahrádce.
 

Výroba kompostéru

Dobře poslouží třeba i větší dřevěná bedna. Umístěte ji na nezpevněnou půdu na stinném místě. Naspod položte drobné větvičky – zlepší a urychlí kompostování.

Doma není místo?

Opravdu, ale opravdu se vám domů kompostér nehodí? („Jsme tři v jednom bytečku, žádný balkón a vlastní zahrada je jenom sen...“) Nevadí. Můžete se inspirovat lidmi z dalších míst a domluvit na obecním úřadě či radnici, aby vám před domem zřídili malé, uzavřené a čisté obecní kompostoviště.
 

  • Patří do kompostu
  • Nepatří do kompostu

zbytky ovoce, zeleniny a květin

čajové sáčky, káva

tráva, listí, stonky a drobnější větve

znečištěný papír (čistý papír je lepší recyklovat

trus býložravých domácích zvířat (králíci, slepice)

kousky dřeva

v menším množství zbytky jídla

zbytky masa, kosti

kořenící plevelné rostliny

popel

sáčky od vysavačů

čistící prostředky, chemikálie

barvy, ředidla, léky, ...

plasty, porcelán, sklo

 

  • Přečtěte si praktický návod, jak snadno vyrobit kompostér

Do nachystaného kompostéru můžete postupně přidávat odpad. Pokud do něj sypete větší množství stejného materiálu (například trávy), promíchejte jej s půdou ze záhonku nebo se zralým kompostem. Předejdete tím tvorbě zápachu.

Nejdříve musíme zvážit, kolik odpadu budeme kompostovat:

  • Pro domácnost s malou zahrádkou postačí kompostér ze dřeva o rozměrech základny zhruba 1,1 krát 1,1 metru a výšky 1 metr, nebo plastový kontejner o velikosti 650 až 800 litrů, který zakoupíme v zahrádkářských potřebách.
  • Pro větší zahradu a pokud budeme kompostovat i trávu a listí, si opatříme kompostér větších rozměrů, například 2 krát 1,5 metru, nebo velký plastový kontejner s kapacitou až 1 500 litrů.

Materiál

Vhodným materiálem na výrobu dřevěného kompostéru mohou být například desky ze starých europalet nebo krajinové desky tloušťky 2,6 cm a šířky 5 - 15 cm. Pamatujte: alespoň jedna stěna kompostéru musí být otevíratelná, abychom mohli kompost zhruba dvakrát do roka překopávat. Na kompostér o velikosti základny 1,1 krát 1,1 metru a výšky jeden metr, budeme potřebovat asi čtyři čtvereční metry desek o šířce 8 - 10 cm. Pokud chcete stavět větší kompostér o rozměrech 2 krát 1,5 metru a výšky 1,2 metru, bude potřebovat asi 8 m2.

Stavba

Nejprve zhotovíme dvě boční stěny a záda kompostéru. Příčné desky jednotlivých stěn natlučeme tak daleko od kraje desek, jak jsou široké. Až budeme jednotlivé stěny sbíjet dohromady, příčné desky nám poslouží jako svlaky (viz detail 1).
Kompostér svlak

Abychom neměli jednotlivé díly kompostéru nakřivo, je dobré zkontrolovat pravoúhlost stěn přeměřením úhlopříček. Jsou-li obě úhlopříčky jednoho dílu stejné, pak má zaručeně obdélníkový tvar (viz detail 2).

Kompostér příčka

Posledním krokem při zhotovování kompostéru je připevnění čelního dílu tak, aby šel při překopávání hromady oddělat. Můžeme jej například přišroubovat vruty.

Umístění kompostéru

Dalším důležitým krokem je výběr správného místa. Kompostér by měl stát na nezpevněné půdě, nikoli například na betonu: právě z půdy se do hromady našich odpadků nastěhují důležité mikroorganismy, které ji postupně přemění na kompost. Nesmí také být někde, kam praží celý den slunce, protože by zbytečně vysychal.

Ačkoliv bývají kompostéry většinou zasazené do vzdálenějších koutů zahrady, nezapomeňte na praktickou stránku věci – každý den sem budete házet odpad z kuchyně, případně ze zahradnických prací. Proto by k němu měl být jednoduchý přistup, nejlépe po zpevněném chodníčku.

Založení kompostu

Na dno dáme drobné větvičky, které pomohou kompost provzdušňovat. Na ně už můžeme hromadit veškerý bioodpad.

Pokud do kompostéru budete najednou dávat větší množství materiálu, jako je tráva nebo zbytky ze zeleniny, je dobré odpad promíchat s trochou půdy, třeba se záhonku, a to v poměru asi deset dílů trávy a jeden díl půdy, a proložit drobnými větvičkami nebo slámou. Sníží se tak riziko, že kompost začne zapáchat. S půdou se totiž do kompostu dostanou i mikroorganismy a drobní živočichové, kteří by jinak do většího množství stejného materiálu pronikali jen s obtížemi. Navíc díky větvičkám bude kompost lépe dýchat.

Kompost musíme alespoň jednou, ale nejlépe dvakrát za rok překopat. Lépe se tak provzdušní a homogenizuje. Překopáváme většinou na jaře a na podzim. Totéž je potřeba udělat, pokud zapáchá nebo když do něj přidáváme větší množství materiálu najednou.

Nejčastější problémy

  • Kompost je příliš suchý: poznáme to podle šedavého zabarvení povrchu a přítomnosti svinek – maličkých černých zvířátek, drolí se, mikroorganismy přestávají pracovat. Kompost pokropíme konví, případně překopeme nebo přidáme dostatečné množství čerstvého a vlhkého materiálu.
  • Kompost je příliš vlhký: takový kompost většinou zapáchá a pokud vezmeme vzorek do dlaně a zmáčkneme, vytéká z něj voda. Převlhčení se může objevit hlavně po déle trvajících deštích nebo při větším množství vodnatého materiálu (ovoce, zelenina). Hromadu přeložíme, promísíme se suchým materiálem (listí, sekaná sláma, suchá půda) a zabráníme, aby do něj dál pršelo.
  • Kompost "nepracuje": nedochází ke zřetelným změnám odpadu. Příčina: hromada je pravděpodobně příliš suchá nebo obsahuje vysoký podíl dřevitého materiálu. Přidáme hnůj, čerstvou trávu nebo odpady z kuchyně – obsahují hodně dusíku. Kompost potom provlhčíme a promícháme s půdou ze záhonku, čímž dodáme potřebné mikroorganismy.
  • Kompost zahnívá: upozorní nás na to výrazný hnilobný zápach. Důvod – v kompostu máme příliš vysoký podíl čerstvých zahradních a kuchyňských odpadů. Při nápravě postupujeme stejně jako u příliš vlhkého kompostu; případně přidáme trochu zeminy ze záhonku, která by měla zápach potlačit.